Vaše klinika patří mezi první pracoviště v ČR přijímající pacienty s nemocí COVID-19, jak se od té doby změnila organizace práce na oddělení?
V počátku nám velice pomohla naše zkušenost s nácvikem při podezření na vysoce nebezpečnou nákazu v ÚVN i v CBO Těchonín. Nebylo pro nás neznámé používání osobních ochranných prostředků (dále jen OOP) a měli jsme i zásoby těchto pomůcek. Museli jsme, ovšem změnit organizaci práce na klinice tak, abychom eliminovali riziko nákazy. Rozdělit pracoviště do dvou zón „infekční a neinfekční“, a především změnit způsob práce v ambulanci i na lůžkovém oddělení.... Směny organizujeme i podle toho, abychom ušetřili co nejvíce ochranných pomůcek. Pro tým platí jednoduché pravidlo, kdo má kompletní OOP, vykonává na pokoji u pacientů nebo v izolační místnosti veškeré činnosti za asistence kolegyň či kolegů z týmu tzv. buddy systém. Pravidelně se všichni pracovníci (sestry, sanitáři i lékaři) v týmu střídají, jelikož práce v OOP je náročná, špatně se nám dýchá, jsme přehřátí a dehydratovaní. Tato epidemie nás v mnoha směrech posunula dále, a některá nastavená pravidla budeme chtít využívat v běžném provozu naší kliniky.
Jak vnímají situaci Vaši zaměstnanci, setkala jste se se strachem nebo obavami z nákazy?
Většina zaměstnanců neobvyklou situaci zvládla výborně, při své práci jsou často vystaveni infekcím i stresovým situacím. Na začátku epidemie jsme samozřejmě obavy z nákazy měli, a proto jsme velmi důsledně řešili používání osobních ochranných prostředků. Správné oblékání a svlékání OOP, včetně důkladné hygieny rukou je nepodkročitelným minimem v naší práci. Vytvořili jsme pokyny pro celý tým, doporučený postup v péči o pacienty s nemocí COVID-19 a nesmím zapomenout zmínit důležitost supervize všech zúčastněných v péči o pacienty. Nikdo z našeho týmu se dosud nenakazil, což přispívá k větší jistotě v naší práci.
V posledních týdnech jsme svědky obrovské solidarity a obdivu práce zdravotníků, myslíte, že se zvýší prestiž tohoto povolání a s ní i zájem o studium zdravotnických oborů?
Velká míra občanské solidarity na všech úrovních a obdiv k naší práci mě osobně velmi překvapil a povzbudil. Vedeme si na klinice seznam, komu všemu musíme po odeznění krize poděkovat. Teprve čas ukáže, zda se zvýší prestiž tohoto povolání a zájem o studium zdravotnických oborů. Pandemie všem ukazuje, jak zdravotnické profese jsou důležité a nenahraditelné. Je, ale i na nás, abychom mladou generaci přesvědčili, že práce zdravotníků má velký smysl a posouvá vás dál.
Jak se změnila komunikace s pacienty, kteří jsou odříznuti od přímého kontaktu se svými blízkými a setkávají se pouze se zdravotníky v plastových oblecích a maskách?
Komunikace s pacienty má v naší práci nezastupitelné místo. Vždy se snažíme i přes osobní ochranné prostředky s pacienty komunikovat, vyžaduje to pouze trpělivost a více času. S většinou pacientů bylo možné si domluvit komunikaci pomocí dorozumívacího zařízení nebo mobilního telefonu. Samozřejmě zákaz návštěv omezil komunikaci pacientů s rodinnými příslušníky, ale snažíme se zprostředkovávat komunikaci pacientů s rodinou prostřednictvím různých aplikací. Zvláště dojemný byl videohovor 93. leté pacientky se synem žijícím v USA. Tato zkušenost nás inspirovala a ve spolupráci s oddělením IT připravujeme projekt Face Time komunikace za podpory firmy Apple, který umožní komunikaci nejen s pacienty a rodinnými příslušníky, ale i mezi týmy zdravotníků.
Situace po celém světě ukazuje, že zdravotnické povolání je opravdu posláním. Jak hodnotíte práci kolegů ve svém týmu?
Jsem hrdá na svůj tým sester a sanitářů Infekční kliniky, ale i Operativního a Transportního týmu, kteří prokázali právě v této nelehké době, že se umí semknout a pomáhat nejen pacientům, ale i jeden druhému. Také bych chtěla vyzdvihnout práci kolegyň a kolegů z Neurologie, CS, ORFM, ORL, Oční, Interní a Ortopedické kliniky, kteří nám přišli dobrovolně pomoci a zvládli jsme ve velmi krátkém čase společně bezpečně pracovat. Důležité je též zmínit pomoc studentů z lékařské fakulty. Mnoho zdravotníků ÚVN se přišlo školit v používání osobních ochranných prostředků, všichni vnímali situaci jako velmi důležitou a přistupovali k informacím s velkým zájmem a zodpovědně. Pro mě jsou toto všechno důkazy o funkčnosti zdravotnického týmu v ÚVN, nejen v neobvyklé situaci.
Jak trávíte svůj volný čas po náročných pracovních dnech? Máte nějaké tipy, jak tuto náročnou dobu zvládat?
Volný čas trávím nejraději s manželem a dětmi, v této době vnímám jejich velkou podporu. Máme rádi procházky v přírodě a jakoukoliv sportovní aktivitu. Osobně si nejvíce odpočinu prací na zahradě, četbou a posloucháním hudby. Každodenní vypjaté situace na pracovišti mohou ovlivňovat i rodinné zázemí a soukromý život zdravotníků, je důležité umět oddělit pracovní a osobní život, a naučit se dobře zvládnout relaxaci. Ten, kdo potřebuje pomoci může využít našeho pracoviště psychologie nebo programu podporující zdraví v ÚVN.
Nepropásněte nové články a rozhovory a odebírejte náš měsíční ONLINE MAGAZÍN.
Autor: Monika, Galerie zdravotnictví
Fotografie: www.uvn.cz
Commentaires